Ve třiceti panic - život zdá se být na nic (povídka)

Život zdá se být na nic. Jak jinak nazvat situaci, kdy se vám blíží třicáté narozeniny, nemáte přítelkyni a ani potuchu, kde ji vzít? Vše vám navíc komplikuje skutečnost, že jste panic a se ženami to vůbec neumíte.

Absenci sexuálních zkušeností se ženami považuje Michal, ve svých téměř třiceti letech, minimálně za poněkud trapnou a hodlá to změnit.

Moc dobře ví, že nejde o nic fatálního. Stačí si najít vhodnou partnerku a onoho stigmatu se zbaví raz dva. Filmů na tohle téma viděl spoustu a cítí se být připraven. Nakonec, příslušné kroky již učinil. Vzal si dovolenou, odletěl k moři a vyhlédl si Roxi... Dnes přijde ten den, kdy ji sbalí a bude po starostech...

Roxi – barmanka z pláže se Michalovi velice líbí a dnes se s ní uvidí na plážové diskotéce. Vše má dokonale promyšlené. Popovídají si a Michal ji pak pozve k sobě na pokoj na láhev vína a....

„Ahoj, Roxi. Mohu si přisednout?“ začne Michal anglicky.

Posunula se, aby mu vedle sebe udělala místo.

Michal přemýšlí, jak v konverzaci pokračovat. Anglicky umí z práce výborně, ale o čem se bavit na plážové diskotéce s dívkou, s níž chce ještě dnes mít svůj první sex, nemá potuchy.

„Jsi tu sama?“ zeptá se, přestože zná odpověď.

„Jsem tu s přáteli,“ pokyne Roxi hlavou směrem k tančícímu davu. „Musela jsem si dát přestávku.“

„Chápu, je pořádné horko...,“ Michalovi se potí ruce nervozitou.

Přestože se na pláži u baru, kde měla brigádu, vídali již několik dní, konverzace vázne.

Po nějaké chvíli tíživého ticha, Roxi sáhne Michalovi zlehka na nohu: „Nechceš si zatancovat?“

Právě začali hrát ploužáky. Jenže Michal netančí. Nikdy. Váhá.

Roxi si toho všimne a tak přijde s dalším návrhem: „Nebo se půjdeme radši projít?“

Michal má pocit, že špatně slyší. Tohle větu si přece připravil on! Ale nedostal moc času nad tím přemýšlet. Roxi ho popadne za ruku a táhne ho pláží směrem do tmy. Po chvíli najdou místo, kde již nikdo není a hudba zní jen z dálky. Vlnky tu omývají patu nízké skály ukončující pláž a moře příjemně šumí.


„Moc se mi líbíš,“ řekne Roxi a pohladí Michala po hrudníku a téměř zvědavě mu rozepne první knoflíček u košile.

„Ty mně taky.“ Michal je zaskočen. Sice vypil dvě piva nakuráž, což mu, při jeho celoroční abstinenci, stačí na docela slušnou špičku, ale i tak si uvědomuje, že nic není, jak si plánoval. On měl být tím, kdo bude celou situaci řídit...

Roxi, zdá se, nic podobného neřeší. Její ruce už bez jakéhokoliv váhání hladí Michalův hrudník a sjíždí níže na břicho a pak dolů na zadek.

Michal se rozhodne neprotestovat. Přišla jeho chvíle. Zhluboka se nadechne a odhodlaně začne Roxi její něžnosti oplácet. Sklouzne jí nesměle rukama po ramenech k loktům a cestou se jakoby nedopatřením dotkne palci prsou, i když jen přes látku těsného trička. Viděl to v nějakém filmu. Teď by se na ni měl lačně vrhnout a zaútočit na její oblečení. Rád by začal rozepínat knoflíčky, ale na jejím tričku není ani jeden. Má jí ho rovnou přetáhnout přes hlavu nebo ho roztrhnout? Ani jedno Michalovi nepřipadá vůbec vhodné.

Roxi si jeho nesmělých pokusů zdánlivě nevšímá. Knoflíčky Michalovy košile už má rozepnuté a její ruce se přibližují k pásku kalhot. Michal náhle vystřízliví. Přece to nebudou dělat tady! Takhle to neplánoval! Je tu jen písek, moře a kameny. Dobře si z předchozích dnů pamatuje, jak nepříjemná dokáže ta směs namletých mušlí a korálů být, když se dostane do plavek. Ale má riskovat, že si to Roxi rozmyslí...? Michal nedokáže už tok svých myšlenek zastavit.

Dívá se v měsíčním svitu na tu nádhernou dívku, její překvapivě hladkou kůži a štíhlé prsty, které mu rozepínají kalhoty. Bohužel nemůže přestat myslet na to, jaké by mohla mít pohlavní choroby, a jestli ho dokáže kondom ochránit. Kondom! Michalova ruka vystřelí k zadní kapse kalhot. Ano, má je! Ale určitě se dá něco chytit i s kondomem. Navíc je tu všude ten písek. Při svých četných přípravách viděl, že se to dá dělat i ve stoje. Ale jak?! Ve filmech to vypadalo tak jednoduše! Všichni věděli, co mají dělat. Jenže Michal neví ani, co s rukama, a ke všemu cítí, jak mu opadá erekce.

„Ty mě nechceš?“ zeptá se udiveně Roxi.

„Chci, chci. Strašně moc! Jsi nádherná,“ vzpamatuje se Michal. „Jen – nepůjdeme raději do hotelu?“

„Do hotelu? Ten je daleko. Tak dlouho to nevydržím,“ zašeptá mu Roxi do ucha. „Vezmi si mě tady.“

Roxi mu přejeje po poklopci, ale Michal cítí, že je to marné. Přece to teď nevzdá! S novým odhodláním pohladí Roxi prsa a sjede rukama k jejímu pasu. Rozepne knoflík a zip u jejích šortek. Ona nemá kalhotky! Michal zalapá po dechu. Poprvé v životě vidí ženský klín jinak než na počítači, ve filmu, či při nakukování dírkou do sprch spolužaček. Je to tady a děje se to jemu a právě teď. Bude se milovat se ženou!

Roxi mu stáhne rozepnuté kalhoty ke kotníkům. Michal je s velkým sebezapřením odkopne někam stranou. Budou zmuchlané a špinavé. „Nemysli na to, Michale,“ kárá se v duchu. „To dáš,“ povzbuzuje se. Stojí tam ve svých pečlivě vybraných značkových trenkách a rozepnuté košili. Na nohou má ponožky. „Ponožky!“ Z časopisů ví, že to je to největší faux pas. Ohne se a začne si je svlékat. Roxi má ruce v bok a nechápavě jej sleduje, jak skáče po jedné noze. Michal se cítí trapně. Je zvyklý být pánem situace a teď si připadá poníženě. Neví, jestli má vůbec chuť v čemkoliv pokračovat.

„Ty jsi takový ťunťa,“ pronese Roxi mazlivě a naznačí mu, že si má lehnout.

„Do písku?“ zeptá se Michal nevěřícně.

Roxi zvedne oči v sloup, svlékne si tričko a podá mu je: „Na, můžeš si lehnout na tohle.“

Michal se dívá na ten kousek látky. Pak se vzpamatuje a položí tričko na písek. Pečlivě ho uhladí a teprve pak si sedne.

„A ty trenky si nesundáš?“ zeptá se Roxi už mírně netrpělivě.

Michal se pokouší stáhnout prádlo. Je zpocený a jde to špatně. Cítí, jak jeho rozpaky pod Roxiným pohledem rostou. Nadzvedne se v bocích a trenýrky jedním mocným škubnutím přetáhne přes obě své půlky. Ucítí pod zadkem písek. Nechápavě se podívá, co se stalo a zjistí, že v ruce má nejen trenýrky, ale vzal i Roxiino tričko. Vztekle obojí odhodí.

Roxi už se nepokrytě směje.

Michal rozhodí rukama a ukáže na svůj ochablý penis. „A je to v pr….i!“

„S tím něco uděláme!“ Roxi si klekne mezi Michalovy nohy. A než on stačí cokoliv říci, vezme jeho penis do ruky. Chvíli po něm dlaní přejíždí a pak jej vezme do úst. Michal zalapá po dechu. Cítí vlhké teplo a pak rostoucí vzrušení z jejího jazyka přejíždějícího po žaludu. Líbí se mu to, ale jen do chvíle, kdy začne přemýšlet, kolikrát byl po večerní sprše čůrat a jestli je to cítit. Erekce je znovu pryč.

„Co je s tebou?“ podiví se Roxi.

„Nic, ale tamhle jdou nějaký lidi,“ Michal ukáže směrem k diskotéce.

„Ty něco slyšíš…? Já nic neslyším..“

„Necháme to na jindy. Jo?“

„Jak na jindy? Proč?“

„No, na jindy. Tomu bys nerozuměla.“ Michal hledá na pláži své oblečení. Trenýrkami si otírá zadek. Zůstal mu mezi půlkami písek. „Já to věděl,“ sykne Michal naštvaně a snaží se najít kalhoty. Nikde je nevidí.

„Co to děláš?“ zeptá se Roxi.

„Hledám kalhoty.“ Michal šeptá.

„Proč šeptáš?“

„Aby nás neslyšeli.“

„Kdo?“

„Ty lidi.“

„Nikdo sem nejde. Co to na mě hraješ?“ Roxi je naštvaná.

„Já nic nehraju.“

„Hraješ!“

Michal rezignuje: „Prostě jsem to ještě nikdy nedělal..“

„Jak nedělal? Cos nikdy nedělal? Sex na pláži?“

„To taky.“

„Ale to je úplně stejný jako jinde…“

„…já to nedělal ani jinde..“

„……..Si děláš srandu. Tomu nevěřím. Kolik ti je? Dvacet sedm?“

„Třicet.“ Michal krčí rameny a vypadá odevzdaně. „Je to divný, já vím. Nic, co bys vykládala na prvním rande. Prostě jsem na holky neměl čas.“

Roxi se zamyslí a oblékne: „Víš co? Dneska už to evidentně nepůjde, dojdi si na pokoj, vyspi se, já za tebou zítra přijdu. Neboj, něco s tím uděláme,“ povzbudivě se usměje.

Michal jí úsměv oplatí. Přestože ví, že už nic neudělají. Jeho letadlo odlétá za pár hodin a on nutně, ale opravdu nutně, potřebuje sprchu, aby ze sebe dostal ten zas**nej písek.




Kniha Olívie Úžasná: Už nikdy mě nelíbej!

Nová knížka Olívie Úžasné

NEJČTENĚJŠÍ POVÍDKY NA OUZASNA.CZ